Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Gonadotropiny uvolňující hormon je jiný název pro gonadoliberin. Viz také gonadotropiny, hormony.

Kortikotropin uvolňující hormon, kortikoliberin neboli CRH (zkratka pochází z anglického názvu corticotropin-releasing hormone) je hormon, který vzniká v hypothalamu, což je oblast na spodině mozku, těsně nad hypofýzou. CRH je produkován shlukem nervových buněk v hypothalamu, které jsou souhrnně označovány jako paraventrikulární jádro (lat. nucleus paraventricularis). CRH má několik důležitých účinků. Jeho hlavní úloha v organismu spočívá v tom, že je ústředním hybatelem systému stresových hormonů, takzvané hypothalamo-hypofýzo-nadledvinové osy. CRH dostal svůj název podle toho, že způsobuje uvolňování ACTH (neboli kortikotropinu) z hypofýzy. ACTH následně putuje krevním řečištěm do nadledvin, kde stimuluje („povzbuzuje“) vylučování stresového hormonu kortizolu. CRH kromě toho působí na mnoho dalších oblastí v mozku, kde potlačuje chuť k jídlu, zvyšuje úzkost a zlepšuje paměť a selektivní pozornost. Tyto účinky společně koordinují chování člověka, aby odpovídajícím způsobem reagoval na stresující podnět. V průběhu těhotenství je CRH je ve zvýšené míře produkován plodem a placentou, což má za následek zvýšení hladiny kortizolu v krvi matky. Předpokládá se, že právě vysoká hladina CRH (a některých dalších hormonů) je spouštěčem porodu. CRH se řadí mezi peptidové hormony. Viz také kortikotropin, hormony.

Tyreotropin uvolňující hormon, tyreoliberin neboli TRH (zkratka pochází z anglického názvu thyrotropin-releasing hormone) je hormon, který vzniká v hypothalamu, což je oblast na spodině mozku, těsně nad hypofýzou. TRH je produkován shlukem nervových buněk v hypothalamu, které jsou souhrnně označovány jako paraventrikulární jádro (lat. nucleus paraventricularis). Vytvořený TRH je přenášen nervovými vlákny, která vycházejí z tohoto jádra, a je uvolňován do krve v okolí hypofýzy, kde má nejdůležitější účinek. Tím je regulace tvorby a vylučování tyreotropního hormonu (v hypofýze), který následně reguluje produkci hormonů štítné žlázy. TRH působí po velmi krátkou dobu (přibližně dvě minuty) a v krevním řečišti urazí necelý centimetr, než je odbourán. TRH se řadí mezi peptidové hormony a je tvořen pouhými třemi aminokyselinami. Kromě výše popsaného účinku může sekrece (vznik a uvolňování) TRH z hypothalamu stimulovat rovněž uvolňování dalšího hormonu hypofýzy, konkrétně prolaktinu. TRH může působit i jako neurotransmiter. Obrázek: Zjednodušeně znázorněná chemická struktura tyreotropin uvolňujícího hormonu. Konec každé úsečky (není-li na ní zakreslen atom jiného chemického prvku, např. kyslíku či dusíku) znázorňuje jeden atom uhlíku. (Zdroj: By Fvasconcellos - Own work, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1388401) Viz také tyreotropin, hormony.

Lidský choriový gonadotropin neboli hCG (zkratka pochází z anglického názvu human chorionic gonadotropin) je hormon produkovaný buňkami, které obklopují vyvíjející se lidské embryo a z nichž se později vytvoří placenta. hCG lze zjistit v moči 7–9 dní po oplodnění; toho se využívá v těhotenských testech, které lze volně zakoupit v lékárně. Během menstruačního cyklu, kdy se při ovulaci uvolní zralé vajíčko z vaječníku, ze zbytků vaječníkového folikulu (který dosud obaloval vajíčko) vzniká tzv. žluté tělísko, které produkuje hormon progesteron (a v menší míře i některé další hormony, např. estradiol). Pokud je vajíčko oplodněno a uhnízdí se v děložní sliznici (viz nidace), produkuje hCG, který udržuje existenci žlutého tělíska. Žluté tělísko pak i nadále produkuje progesteron (a také estradiol a další hormony), který působí na děložní sliznici a udržuje těhotenství. Pokud nedojde k oplodnění a uhnízdění vajíčka, hladina hCG klesne, žluté tělísko zanikne a přestane produkovat progesteron. Tento pokles hladiny progesteronu vede k odlučování děložní sliznice (menstruaci). Zároveň se z hypofýzy začne uvolňovat zvýšené množství folikulostimulačního hormonu (a v menší míře i luteinizačního hormonu), který zahájí další menstruační cyklus. Lidský choriový gonadotropin se řadí mezi proteinové hormony a gonadotropiny. Viz také chorion, gonadotropiny.

Gonadotropiny je označení pro skupinu hormonů, které stimulují pohlavní žlázy, aby plnily svou reprodukční nebo endokrinní funkci. U mužů jsou těmito žlázami varlata, u žen vaječníky. Mezi gonadotropiny se řadí: luteinizační hormon (LH) a folikulostimulační hormon (FSH) – vznikají v hypofýze (přesněji řečeno v adenohypofýze), lidský choriový gonadotropin (hCG) – je produkován placentou v době těhotenství. Viz také -tropin.

Hormonální terapie je jiný název pro hormonální léčbu. Viz také hormony.

Hormonoterapie je jiný název pro hormonální léčbu. Viz také hormony.

Poruchy hormonální rovnováhy je jiný název pro hormonální poruchy. Viz také porucha, hormony.

Mužské pohlavní hormony jsou zodpovědné za pohlavní vývoj mužů a zachování mužských pohlavních znaků. Jejich nejznámějším zástupcem je testosteron. Pod pojmem „mužské pohlavní hormony“ se nejčastěji rozumí androgeny. Je však třeba mít na paměti, že i v mužském těle se přirozeně nacházejí estrogeny a gestageny, byť v mnohem menší míře. Viz také hormony, ženské pohlavní hormony.

Hormonální léčba, hormonální terapie neboli hormonoterapie je léčba pomocí hormonů. Různé typy hormonální léčby se mohou uplatnit u různých skupin pacientů, například: hormonální léčba zhoubných nádorů – u onkologických pacientů, hormonální substituční léčba – u žen v období menopauzy, substituční léčba testosteronem – u mužů s nedostatkem testosteronu. Viz také hormony, terapie, lokální hormonální léčba, systémová hormonální léčba, antihormonální léčba.